BLANKA – BASY A BARYTONY - Velké hlasy současnosti 1.

čtvrtek 21. červenec 2016 00:00

Taky jeden BARYTON
http://jdem.cz/casyz5

"Stála basa u primasa za kamnama stála, jen primaska zatopila, basa sama hrála..." Od malička jsem slýchávala tuhle písničku za mohutného brumenda basy a tak když přede mnou posléze řekli "basista", smála jsem se. Že však basa tvrdí muziku, to platí pro hudební nástroje, stejně jako basbarytony pro operní hlasy. 

Mohlo by se zdát, že pro nízko posazené, mužské hlasy, se těžko hledá repertoár. Že nepůsobí tak jiskrně, průzračně a mladistvě, jako ostatní. Je to ale jako v orchestru – právě nízká poloha vytváří hloubku a vokální rámec. Bez basbarytonů by byl každý další hlasový projev plochý, jako obraz bez pozadí. Velmi často si je neuvědomujeme, zvlášť ve sborech. A pak najednou se vynoří a ohromí.

Rene_Pape.jpg

Pojďme se projít se současnými mistry hlubokých tónů díly autorů, kteří dobře věděli, jak napsat partituru, ve které tito umělci skutečně vyniknou.

Tan např. René Pape– basista německé školy, rodák z Drážďan. Na wikipedii je odkaz který je celkem strohý, zatímco on poskytl rozhovor pro listy ND Praha především o své tvorbě, ve kterém prozradil mnohem víc, než pouhý životopis. Jeho vystoupení v ND je vždycky svátkem.  Ráda bych ho představila v roli Rodrigua, markýze Posy,  v opeře Giuseppe Verdiho Don Carlos – „Ella giammai m´amo“. Nepřeslechněte úvodní violoncello – pravděpodobně Peter Parthun (cellista OSM), provedení - Orchestre symhonique de Montréal pod taktovkou Jamese Conlona. René Pape jako Filip II. - Don Carlos:

Rene_Pape_Don_Carlo.jpg

Dimitrij_Chvorovstovskij.jpg

Dimitrij Chvorostovskij– barytonista ruské národnosti, žijící toho času v Londýně – zde jde o úplně jiný styl zpěvu. Jeho hlas zní stejně široce a bez břehů, jako obří Jenisej, na jehož březích se v Krasnojarsku, před více, jak 50 lety narodil. Často uvádí ruské národní a lidové písně, ale i válečné a já vybrala jednu z dálného Východu, kterému on tak dobře rozumí  – Na mandžuských sopkách . Přidávám ještě Ruská pole – Moskevský komorní orchestr pod taktovkou Constantina Orbeliana -  za pozornost zde zvláště stojí výtvarné řešení klipu, kdy obrazy slavného ruského krajináře Ivana Šiškina, nejkrásnější v borových lesích s tůněmi, píseň dotvářejí.

Ruggero_Raimondi.jpg

Vrátíme se teď do Evropy – Itálie, matky velkých operních hlasů. Mezi ty patří určitě Ruggero Raimondi, rodák z Bologne. Nejenže dnes hostuje na předních světových scénách, ale je úspěšným filmovým hercem. Z nejzdařilejších filmů uveďme Toscu z r. 2001 v režii Benoit Jaquota, kde mu partnerkou byla přední sopranistka, Rumunka Angela Gheorghiu. Raimondi disponuje typicky hrdinným hlasem a neznám lepší ukázku, než árii Escamilla - Les Toreadors z Bizetovy Carmen. Záznam je částí koprodukčního velkofilmu (Francie – Itálie z r. 1984). V roli Carmen se na závěr mihla další slavná osobnost, mezzosopranistka Julia Migenes, která za svůj výkon v tomto filmu obdržela v r. 1985 cenu César Awards v kategorii nejlepší herečka. 

Ruggero Raimondi – jako Escamillo v Carmen:

Escamillo.jpg

Michail_Petrenko.jpg

Další skvostný bas vlastní Rus Michail Petrenko – rodák z Petrohladu, který má rovněž pozoruhodnou filmovou tvorbu na svém kontě – zazářil např. ve Wagnerově Soumraku Bohů, Cassiersově TV filmu z r. 2013 v roli Hagena.  Z jeho repertoáru jsem dnes raději vybrala lyrickou árii knížete Gremina, manžela Tatiany z Čajkovského Evžena Oněgina  - Ó, láska klíčí v každém věku... Je dobrým příkladem toho, že i hluboký hlas dokáže znít něžně a křehce. 

Michail Petrenko –  kníže Gremin spolu s Evženem Oněginem: Gremin_a_Onegin.jpg

Bryn_Terfel.jpgJako poslední velké jméno jsem si ponechala Bryna Terfela, původem z Walesu. Je tím nejlepším, co dnes můžeme slyšet na světových scénách a Velká Británie na něho může být hrdá. Sáhla jsem tedy po klasice. Uslyšíte árii Leporella z Mozartovy opery Don Giovanni - Madamina – ukázka je z vystoupení s Orchestrem  Velšské národní opery pod taktovkou Gareth Jonese.

Na závěr s potěšením uvádím následující sladký dvojzpěv, také dílo W.A.Mozarta – duet Dona Giovanniho a Zerliny Là ci darem la mano – který rovným dílem obohacuje hvězdná mezzosopranistka Cecilia Bartoli. Je jako stvořený, pro teplý letní večer v patiu plným růží a s jiskřivým červeným na dobrou noc.                   Bryn Terfel s  Cecilií BartoliTerfel_Bartoli.jpg

Dana Šumová

Dana Šumová

Dana Šumová

Hudba všeho druhu a návazně s dalšími tématy, na které v souvislosti s hudbou, já Blanka a přítelkyně Anna (jsme obě Dany) narazíme - to je hlavní téma blogu, který bude občas dialogem. Náš blog chceme obě udržet tolerantní, s jemným humorem. Žádný druh hudby není tabu. Je možné, že ne každému žánru se budeme věnovat obšírně, vyhrazujeme si právo, otevírat témata a druhy hudby, které nás těší, avšak nikdy, za žádných okolností, nebude žádný druh hudby z naší strany odsuzován, anebo pranýřován.

Obě letité přítelkyně, dokonce podobných profesí. Blanka účetní, Anna ekonomka, obě s dlouholetou praxi v soukromých společnostech. Velmi se zajímáme o umění, zejména hudbu, výtvarné umění, literaturu a historii. Anna věří, že když už jsme my, lidé, nedokázali rozeznat Boha ve vesmíru, přírodě a kolem sebe, poslal nám svého Syna, aby nám na kříži ukázal o co v životě skutečně jde, jak přemoci to zlé v nás a jak se vrátit k němu domů.

REPUTACE AUTORA:
7,70 (VIP)

Seznam rubrik